A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Maďarsko - Průvodce

János Kádár se stal předsedou promoskevské vlády, která do ledna 1957 potlačila poslední zbytky svobody. Pod jeho vedením začala strana sílit a do června 1957 vzrostl počet členů na zhruba 346 000 osob. 21. března 1957 byla založena organizace KISZ, který měl na starosti výchovu mládeže v komunistickém duchu. 27. května 1957 došlo k podepsání smlouvy o dočasném pobytu sovětských jednotek v MLR. Jejich počet se stabilizoval asi na 80 000 mužích.
Již v lednu 1957 byly zavedeny mimořádné soudy (stejně jako v letech 1919–1920), které měly potrestat všechny politiky a bojovníky, kteří stáli na straně revoluce. Obžalováno bylo celkem 35 000 lidí, z toho bylo uděleno 22 000 trestů odnětí svobody (uvězněn byl například i pozdější první prezident MR Árpád Göncz) a 229 trestů smrti, ovšem ve skutečnosti bylo popravených asi 350 lidí. Odsouzení k trestu smrti byli zpravidla ozbrojení povstalci a osoby, které se v době povstání dostaly do funkcí v továrnách nebo úřadech. Dalších 13 000 osob bylo posláno do znovu otevřených internačních táborů a přes 200 000 lidí emigrovalo z opět nesvobodného Maďarska na Západ.
Největší význam pro Kádára a jeho komunisty měl vykonstruovaný proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky, který se konal na jaře 1958. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k trestu smrti. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter byli popraveni 16. června 1958. Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.
V 60. letech Kadár, který předtím vedl útok proti revolucionářům, vyhlásil všeobecnou amnestii a oznámil novou politiku „kdo není proti nám, je s námi“, tak se zrodil tzv. „gulášový socialismus“ nebo také „kádárismus“. V roce 1966 Ústřední výbor zavedl tzv. Nový ekonomický mechanismus, v rámci něhož se mělo přebudovat hospodářství a zvýšit produktivita tak, aby Maďarsko bylo na světových trzích více konkurenceschopné. Ovšem v roce 1968 se MLR, pod výhrůžkou vyhlášení stanného práva, musela účastnit srpnové invaze do ČSSR. I přesto hospodářská reforma nabývala na intenzitě a v letech 1968 – 1978 vedla k hospodářskému rozvoji. V drobném podnikání se rozšiřovala oblast soukromého sektoru a vzrůstal i počet soukromě hospodařících zemědělců.
Od počátku 80. let docházelo k hospodářské stagnaci, která se logicky dostavila po vyčerpání všech možností extenzivního vývoje. S růstem hospodářských potíží dochází i k napětí v sociální oblasti. Společnost začala vyžadovat větší svobodu v politické a kulturní sféře. Maďarská zahraniční politika se otevřela více Západu a celkově se MLR začala formovat v demokracii západní typu. Ve volbách v roce 1983 bylo poprvé dovoleno kandidovat nestraníkům.

Poslední editace textu: 15.4.2012 14:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA