Na nerosty je Maďarsko chudé, většinu surovin musí dovážet. Významná jsou pouze naleziště bauxitu (to je surovina pro výrobu hliníku) v Bakoňském lese a ložiska hnědého uhlí u města Tatabánya na severu země.

Maďarsko bylo a zůstává i dnes spíše zemědělskou zemí. I když po 2. světové válce se zde rozvinul i průmysl, stále má největší plochu orné půdy v Evropě a rozvinutou rostlinnou i živočišnou výrobu. Pěstuje se nejvíce kukuřice, pšenice, slunečnice a tabák. Hodně rozvinuté je pěstování vinné révy a vinařství, velmi rozsáhlé je rovněž pěstování zeleniny (zejména rajčat, papriky a česneku), velkou plochu zaujímají i ovocné sady. V živočišné výrobě je nejznámější a nejrozsáhlejší chov vepřů (tzv. bagounů), krmených hlavně kukuřicí, z nichž se pak vyrábějí ony výborné maďarské uzenářské speciality. Tradiční pro Maďarsko je také chov, výcvik a šlechtění koní.

V průmyslové výrobě je nejvíce rozvinuto zpracování hliníku a potravinářství, rozvíjí se i jemná mechanika. V posledních letech se země zaměřuje na rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu. Elektrickou energii získává hlavně z tepelných elektráren, pro vodní nejsou vhodné podmínky. Maďarsko má také jednu jadernou elektrárnu, která stojí ve městě Paks. Je poměrně moderní, byla uvedena do provozu v roce 1987 a má fungovat až do roku 2037. Tato jediná elektrárna pokrývá 40% spotřeby elektřiny v Maďarsku. V Paksi ovšem není jen elektrárna, já jsem tu byl v místním kalvínském kostele na nádherném varhanním koncertu . Z Maďarska se vyváží především zemědělské produkty a bauxit, poslední době i léčiva a umělá hnojiva, dováží se především suroviny, ropa a zemní plyn.